Ejektor je zařízení, jehož úkolem je doprava tekutin potrubím. Vzhledem se podobá potrubní armatuře a má analogickou funkci s čerpadlem. Zdrojem hnací energie je primární (pracovní) tekutina. Z toho důvodu se mu také říká „proudové čerpadlo“. Ejektory jsou rozděleny podle druhu a skupenství hnací a hnané tekutiny na vodní (primární i sekundární médium je voda), plynové, parní apod. Pracovní i nasávaná látka se mohou lišit. Z takového ejektoru pak vystupuje směs dvou tekutin.

Princip práce ejektoru spočívá ve vstupu pracovní látky do sací dýzy, která může být klasická zužující se nebo i Lavalova, za níž může být nadkritické proudění. Vlivem expanze v dýze dochází k poklesu tlaku a nárůstu rychlosti primární tekutiny. Díky tomu dojde v hlavě (sací komoře) ke vzniku podtlaku a začne se nasávat sekundární (hnaná) tekutina. Na výstupu z dýzy sací komory má směs látek stejný tlak, avšak rozdílný rychlostní profi l, jenž musí být ustálen ve směšovací komoře. Směšovací komora má v případě podkritického proudění tvar válce a v případě proudění nadkritického se zužuje, aby došlo ke zbrždění proudu. Na vstupu do difuzoru (rozšiřujícího se kanálu) musí být podle Hugoniotova teorému podkritické proudění, aby došlo ke kompresi čili snížení rychlosti a zvýšení tlaku tekutiny. Z ejektoru pak vystupuje směs pracovní a nasávané látky s ustáleným tlakovým i rychlostním profi lem.

Ejektory je možné vyrobit v mezipřírubovém i tzv. vevařovaném provedení. Výhodou svarového vsazení do potrubí je materiálová i hmotnostní úspora na přírubách a minimalizace netěsností v přírubových spojích. Výhodou mezipřírubového provedení je jednoduchá možnost výměny ejektoru při případné změně technologických parametrů i lepší přístup pro případný servis. Tělo ejektoru může být zhotoveno buď jako odlitek, nebo je obrobeno z výkovku, případně je svařeno z ohýbaných zkruženců. Sací dýza může být vyrobena obráběním.

Pro výrobu je nejčastěji používána uhlíková nebo nerezová ocel. Po dohodě lze vyrobit ejektor ze speciálních žáropevných ocelí a materiálů na bázi slitin niklu a titanu, popř. tantalu, nebo i z plastových materiálů.

Volba provedení ejektoru i volba typu materiálu těla i sací dýzy ejektoru závisí na provozních a maximálních parametrech a na druhu primární a sekundární tekutiny. Použití ejektoru je vhodné na místech s dostatečným množstvím pracovní látky pro pohon přístroje.

Stěžejní rozměry jsou stanoveny výpočtem na základě zadaných provozních parametrů pracovní i nasávané tekutiny.

Největšími přednostmi ejektorů je absence rotačních součástí a konstrukční jednoduchost. K provozu nepotřebují elektrickou energii, ale pouze dostatečné množství pracovní látky.